Masarykova jubilejní základní škola Hřebeč

nahrávám mapu....

Adresa
Školská 262
Hřebeč
27305


Česká republika


Z historie školy (převzato https://skolahrebec.cz/menu-skola/menu-skola-oskole/menu-skola-historie)

Založení školy

V době, kdy škola v obci nebyla, navštěvovaly děti školu v Lidicích. Ta byla společná pro tři obce: Lidice, Hřebeč (s Netřeby) a Makotřasy, které ji společně vydržovaly. Na počátku školního roku 1911–1912 chodilo do obecné školy v Lidicích ze Hřebče 129 chlapců, 130 dívek, tedy celkem 159 dětí, z Netřeb 8 chlapců a 11 dívek, celkem 19. Z Makotřas školu navštěvovalo 84 dětí a ze samotných Lidic jen 56. Do Lidic chodili žáci do 10 – 11 let a pak přestoupili do měšťanské školy, chlapci do Kročehlav a dívky do Kladna. Děti řemeslníků docházeli do pokračovacích škol podle místa svého působení: do Kladna, do Unhoště nebo do Buštěhradu.

První kroky

Postavit samotnou školu ve Hřebči chtěli někteří občané již roku 1911. Zřízení a vydržování školy bylo zemským výborem království českého povoleno výnosem ze dne 30. 11. 1911 čís. 111850 VI z.v. Vzhledem k odporu, který projevili místní rolníci, byla celá akce zdržena a po začátku 1. světové války byla zastavena úplně. Z tehdejších propagátorů školy se však někteří (jmenovitě p. Josef Fechtner a p. Karel Filip) nevzdali a podařilo se jim nakonec stavbu školy prosadit. Dalším krokem bylo vyslání deputace do Prahy v roce 1919. Deputace místního zastupitelstva měla za úkol projednat mimo jiné i vybudování školy v obci. Výprava byla neúspěšná, protože na stavbu školy nebyly finanční prostředky.

HŘEBEČ bude mít školu!

V roce 1924 byla vzhledem k rostoucímu počtu obyvatel v obci školním výborem doporučena stavba školy. Počáteční práce byly ovšem zdržovány tím, že velkostatek Peklov byl od roku 1871 přiškolen do Velkého Přítočna (výnosem c. k. okresního školního rady na Smíchově ze dne 29. dubna 1871 č. 592) a bylo nejdříve nutno přiškolení změnit. Celou záležitost musela řešit školní inspekce ve složení: předseda okresního školního výboru vládní rada Němec, okresní školní inspektor J. Smazal, okresní zdravotní rada Pokorný a vrchní stavební rada ing. Křeček, dále byli přístupni zástupci Hřebče, Lidic, Makotřas a Velkého Přítočna. Komise posoudila stav lidické školy, délku cesty do Hřebče, Velkého Přítočna a Neklova. Závěr jednání byl jednoznačný, to znamená, že stavba byla doporučena a byla zřízena samostatná školní obec Hřebeč (vynesení zemské školní rady ze dne 10. 6. 1926 čís. 1–710a i 1926 č. z. š. r. 41 009). Na schůzi obecního zastupitelstva 25. prosince 1926 byla stavba školy odhlasována všemi hlasy mimo dvou rolníků. V lednu 1927 byla zadána zakázka na zhotovení plánů školní budovy u pana architekta a stavitele Benna Kabáta a bylo vybráno místo pro stavbu na pozemku č. k. 484/1 patřící p. V. Chvojkovi. (Tento pozemek leží na pravé straně silnice vedoucí k Netřebám, přibližně v polovině). Z nařízení okresního školního výboru se konala za přítomnosti okresního inspektora Josefa Smazala dne 21. srpna 1927 ustavující schůze místní školní rady. Zvoleni byli: V. Kafka – č.p. 144 – předseda, J. Fechtner – č.p. 20 – místopředseda, A. Otomanský – řídící učitel z Lidic – zapisovatel, dále: F. Šesták – č.p. 172, V. Hamouz – č.p. 74, V. Břicháček – č.p. 152, K. Filip – č.p. 52, D. Kratochvílová a A. Kratochvílová – učitelky z Lidic. Náhradníky byli zvoleni: A. Danda – č.p. 40, V. Šindelář – č.p. 14, J. Varhnlík – č.p. 23. Na vyzvání o. š. výboru ze dne 14. 11. 1927 byla stanovena komise za účelem schválení plánů, prohlédnutí a schválení místa určeného pro školu.

Dne 25. listopadu téhož roku byly plány beze změny schváleny a za stavební místo ve výměře 1 600 čtverečních sáhů bylo nabídnuto 40 Kč za sáh (1 sáh = 1,896 m). Zástupci obce a místní školní rady byli nuceni na tuto cenu přistoupit, protože majitel pozemku, p. Chvoj, odmítl slevit. Pro úplnost dodejme, že p. Chvoj patřil již od počátku k odpůrcům stavby školy v obci, proto také neměl pochopitelně sebemenší zájem stavbu školy usnadnit. Místní školní radě však bylo nabídnuto místo levnější, a tak bylo od jednání s p. Chvojem ustoupeno a bylo navázáno jednání s p. Karlem Vosem – č.p. 3 – o koupi pozemku č. k. 75. Komise složená z předsedy o. š. výboru p. Němce, okr. školního inspektora J. Smazala, zdravotního rady Dr. Kleinhampla a stavebního rady ing. Haerpfera dne 20. 1. 1928 místo ke stavbě doporučila. Pozemek byl od manželů Karla a Barbory Vovsových vykoupen za 35 Kč za sáh.

Dalším krokem a povinností zástupců obce a místní školní rady bylo postarat se o finanční prostředky na stavbu školy. Bylo navázáno jednání s několika peněžními ústavy, kladně však žádost vyřídila jen Městská spořitelna Unhošť, u které bylo požádáno o půjčku ve výši 460 000 Kč. Dále bylo osloveno tehdejší Ministerstvo školství a národní osvěty, které dalo subvenci 50 000 Kč, Ministerstvo Veřejných prací také 50 000 Kč, Zemský správní výbor daroval 15 000 Kč. Nesmíme zapomenout ani na dar p. Františka Fridricha, který věnoval pro potřeby školy svou spořitelní knížku a na dar Jednoty Proletářské výchovy, která věnovala ze svých prostředků také určitý obnos. U dvou posledních darů není známa výše částky, školní kronika ji neuvádí.

Následující události

  • Źádné události v daném umístění